1991 (MCMXCI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

[editovat] Události

Československo

• 1. ledna byla zavedena vnitřní směnitelnost Československé koruny, současně se liberalizoval zahraniční obchod
• duben – vznikl Národní park Šumava
• 3. března - proběhlo československé Sčítání lidu, domů a bytů 1991. Poprvé od sčítání v roce 1950 obsahovalo také otázky týkající se náboženského vyznání občanů. Akci provedl Federální statistický úřad ČSFR. Na území ČR bylo zjištěno 10 302 215 obyvatel, na území SR 5 274 335 obyvatel, celkem v ČSFR tedy 15 576 550 obyvatel.
• 5. dubna – podnikatel Aleš Katovský byl zavražděn gangem Orlických vrahů.
• 30. dubna - sjel z pásu poslední Trabant^[1]
• 15. května – 28. října proběhla na pražském Výstavišti Všeobecná československá výstava v Praze.
• 1. července byla v Černínském paláci v Praze rozpuštěna Varšavská smlouva. Příslušný protokol byl podepsán zástupci vlád šesti zbývajících členů paktu, tedy zástupci Moskvy, Varšavy, Budapeště, Bukureště, Sofie a Prahy.
• 1. července byl nařízením vlády ČR č. 164/1991 Sb. vyhlášen Národní park Podyjí.
• 13. srpna – založena Union banka
• 28. září – založena Západočeská univerzita v Plzni sloučením Vysoké školy strojní a elektrotechnické a Pedagogické fakulty.
• 23. listopadu - šest vězňů uprchlo z Leopoldova

Svět

• 16. leden – V Iráku zahájena operace Pouštní bouře
• od dubna do prosince 1991 se od Sovětského svazu oddělují jeho republiky vyhlášením samostatnosti.
• 10. srpna - 15. srpna proběhly Světové dny mládeže v Čenstochové
• 9. září – Tádžikistán získal nezávislost na Sovětském svazu.
• prosinec - V KLDR otevřena po vzoru Číny tzv. Zvláštní ekonomická zóna.
• 31. prosinec – přestal existovat Svaz sovětských socialistických republik. Jeho nástupnickou organizací se stalo Společenství nezávislých států (SNS).

Bez přesného data

• v České republice se začíná šířit plzák španělský
• Byly vyrobeny dva prototypy elektrické jednotky 470 používané v provozu českých drah
• míra inflace v České republice dosáhla 56,6%

[editovat] Vědy a umění

• 24. září - Grungeová skupina Nirvana vydala své nejslavnější album Nevermind, obsahující píseň Smells Like Teen Spirit

[editovat] Nobelova cena

• Nobelova cena za fyziku - Pierre-Gilles de Gennes
• Nobelova cena za chemii - Richard R. Ernst
• Nobelova cena za fyziologii a medicínu - Erwin Neher, Bert Sakmann
• Nobelova cena za literaturu - Nadine Gordimerová
• Nobelova cena míru - Aung San Suu Kyi
• Nobelova cena za ekonomii - Ronald Coase

[editovat] Narození

• 16. února – Alexandra Lucemburská, lucemburská princezna
• 2. března – Michael Špaček, český motokrosový jezdec († 12. října 2009)
• 21. června – Jan Stoklásek
• říjen – Khágendra Thapa Magar, nejmenší muž na světě

[editovat] Úmrtí

Česko

• 16. června – Adina Mandlová česká herečka (* 28. ledna 1910)
• 12. ledna – Eduard Ingriš, český hudební skladatel, dirigent a fotograf (* 11. února 1905)
• 11. února – Bohumil Kudrna, český kanoista (* 15. března 1920)
• 31. května – Boleslav Bárta, moravský psycholog a politik (* 1929)
• 30. června – Karel Biňovec, český spisovatel, žurnalista a disident (* 23. října 1924)
• 18. listopadu – Gustáv Husák, československy prezident (* 1913)
• 7. července – Franta Kocourek, brněnský bavič, silák a herec (* 21. února 1947)
• 30. července – Jiří Strniště, český dirigent a hudební skladatel (* 24. dubna 1914)
• 4. října – Zdeněk Kaňák, český dirigent, sbormistr a pedagog (* 4. října 1910)
• 27. listopadu – Vilém Flusser, český filozof (* 20. května 1920)

Svět

• 30. ledna – John Bardeen, americký fyzik (* 23.května 1908)
• 18. března – Dezider Kardoš, slovenský hudební skladatel a pedagog (* 23. prosince 1914)
• 3. dubna – Graham Greene, anglický spisovatel (* 2. října 1904)
• 10. dubna – Kevin Peter Hall, americký herec (* 9. května 1955)
• 18. května – Gerd Achgelis, německý akrobatický pilot a podnikatel (* 16. července 1908)
• 5. června – Stan Getz, americký jazzový saxofonista (* 1927)
• 24. října – Gene Roddenberry, americký scenárista, tvůrce TV seriálu Star Trek (* 19. srpna 1921)
• 24. listopadu
  • Freddie Mercury, zpěvák skupiny Queen (* 5. září 1946)
  • Eric Carr, vl. jménem Paul Caravello, bubeník skupiny Kiss (od roku 1980)

[editovat] Hlava státu

Evropa:

• Československo – Václav Havel
• Maďarsko - Árpád Göncz
• Vatikán – Jan Pavel II. (papež)
• Spojené království – Alžběta II.

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

1991

[editovat] Reference

1. ↑ https://udalosti.signaly.cz/1111/trabant-auto-za-vsechny-prachy

Michael Jackson
Michael Jackson při návštěvě Bílého domu v roce 1984.
Základní informace
Rodné jméno	Michael Joseph Jackson
Jinak zvaný	Král popu (King of Pop)
Narození	29. srpna 1958 Gary, Indiana
Úmrtí	25. června 2009 (50 let) Los Angeles, Kalifornie
Žánry	R&B Soul Pop Funk New jack swing
Povolání	zpěvák, tanečník, skladatel, textař, producent, aranžér, herec, choreograf
Nástroje	bubny, bicí, klávesy, piáno, kytara, basa
Hlasový obor	tenor (v dětství soprán)
Aktivní roky	1964–2009
Vydavatel	Motown, Epic (Sony Music Entertainment)
Web	Michael Jackson

Michael Joseph Jackson (29. srpna 1958 Gary, Indiana, USA – 25. června 2009 Los Angeles, Kalifornie, USA) byl americký popový zpěvák, skladatel,choreograf, tanečník, producent a mecenáš afroamerického původu. Jeho desky Thriller a Bad patří mezi nejvýznamnější v oblasti pop music. Album Thriller zůstává dodnes s výrazným rozdílem nejprodávanějším albem všech dob.^[1] Obecně je označován za Krále popu a za nejslavnější popovou hvězdu 20.století. Byl zástupcem konvenčního popu a taneční hudby, vycházející ze soulu. Kromě svého charakteristicky vysokého hlasu, rytmického cítění a tanečních schopností byl znám i jako velký perfekcionista.

[editovat] Život a umělecká kariéra

Michael Jackson pocházel z devíti sourozenců a svou hudební kariéru zahájil již jako chlapec. Počátkem 60. let jeho starší bratři vystupovali v sourozenecké skupině a Michael se k nim přidal v roce 1964. Brzy se stal nejmladším leaderem skupiny The Jackson 5. Skupina prorazila v roce 1969 a první LP vydala, když bylo Michaelovi 12 let. Souběžně s tím už tehdy odstartoval sólovou kariéru. Prvním jeho hitem byla balada Got to Be There (1972). Naposledy s bratry vystoupil v roce 1984.

Michael Jackson dostává cenu z rukou amerického prezidenta Ronalda Reagana. Bílý dům, 1984

Michael Jackson s americkým prezidentem Ronaldem Reaganem. Bílý dům, 1984

Michael Jackson v roce 1988.

První autorskou desku s názvem Off the Wall vydal v roce 1979. Projekt vzal za svůj jeden z nejvlivnějších hudebních producentů Quincy Jones a odstartoval tak Jacksonovu hvězdnou kariéru. Následující Thriller – nejprodávanější album všech dob – vydal tandem Jackson – Jones o tři roky později. Revoluční videoklip k titulní písni udal novou normu videoklipu jako takového. V roce 1983 předvedl Jackson při výroční show společnosti Motown na živo svou první sólovou taneční sestavu (včetně legendárního Moonwalk) k písni Billie Jean, čímž se vyprofiloval jako nejnadanější hudební performer své doby. Následovalo Bad – druhé nejprodávanější album všech dob ^[2]. Album je výrazně kratší než Thriller, což bylo způsobeno Jacksonovým požadavkem novějšího a průbojnějšího zvuku alba – mnoho písní z té doby zůstalo dodnes nezařazených. Následující album Dangerous představuje zlom v Jacksonově kariéře. Odpoutal se od dosavadní spolupráce s Quincy Jonesem a výrazně proměnil „sound“ svých písní. Důležitou roli v tomto procesu hrál tzv. beatbox – Jacksonovy hlasové dispozice byly natolik pestré, že obsáhly nejen vokální linku, ale rovněž většinu hudebního doprovodu. Následovalo album HIStory, ve kterém Jackson posílil roli elektroniky a výrazně propracoval zapojení svého hlasu, coby bicího nástroje. Samostatnou kapitolu tvoří film-videoklip Ghosts z roku 1997, na kterém Jackson spolupracoval s režisérem Stanem Winstonem, který je dokladem Jacksonova choreografického perfekcionismu. Následující album Blood on the Dance Floor vzniklo z popudu Sony music, která chtěla zpěváka dostat do diskotékových síní. Ač album obsahuje pět původních písní, většina tvoři remixy starších hitů a Jackson se s touto koncepcí nikdy zcela nespokojil. Album Invincible tak mělo být navázáním na Dangerous a History. Jackson nikdy nepřestal sledovat nové trendy v oblasti zvukové techniky, čehož je právě Invincible skvělým dokladem. Jacksonova nahrávací společnost Sony Music však neměla zájem^[zdroj?] o to, aby album Invincible mělo komerční úspěch, potřebovala Jacksona izolovat od finančních příjmů, aby byl nucen jí odprodat svůj podíl ve firemním ATV katalogu. Z alba Invincible vyšel jen jeden singl a natočil se pouze jeden videoklip. I tak se alba prodalo úctyhodných 10 milionů nosičů. Tento spor se Sony v podstatě ukončil Jacksonovu kariéru, ten plánoval comeback u jiné nahrávací společnosti v roce 2008.

Jackson připravoval koncertní turné „This is it“, které mělo začít 13. července 2009. Měl vyprodaných 50 koncertů v londýnské O2 aréně. Michael se jich už nedožil.

Za album Thriller dostal 7 cen Grammy. Celkem jich za svého života dostal 13. American Music Award mu udělili titul Umělec století. Album Thriller získalo zápis do Guinessovy knihy rekordů jako nejprodávanější album všech dob. Jako jeden z mála umělců byl Jackson dvakrát přijat do rockenrolové síně slávy. Má hvězdu na Hollywoodském chodníku slávy. V roce 2008 album Thriller přijala knihovna amerického Kongresu do svých sbírek pro jeho nezpochybnitelný kulturní význam. Michael Jackson je považován za krále popu („King of Pop“). Toto označení (které mu dala jeho dlouholetá přítelkyně Elizabeth Taylor, konkrétně „král popu, rocku a soulu“) je však pro Michaela Jacksona omezující, ve své tvorbě obsáhl mnohem více žánrů, například již zmíněný rock a soul, dále R&B, funk, new jack swing a také například prvky gospelu či rappu.

Neopomenutelný je jeho talent pro tanec a pohyb všeobecně. Michael Jackson se nikdy neučil tančit, a přesto je nazýván druhým Fredem Asteirem. Mimo jiné výborně stepoval.

[editovat] Spolupráce s Pepsi

V 80. letech. Jackson spolupracoval s firmou Pepsi, která jej sponzorovala, a natočil pro ní několik reklamních videí. Na jednom z nich, v němž zazněl hudební motiv upravené skladby Billie Jean, se pracovalo za účasti úplné sestavy skupiny Jacksons, a to 27. ledna 1984 v Shrine Auditorium v Los Angeles před 3000 fanoušky. Chybnou časovou koordinací došlo v Jacksonově těsné blízkosti k předčasnému odpálení pyrotechniky, která byla součástí speciálních efektů reklamy. Došlo ke vznícení Jacksonových vlasů^[3], což umělec nezaregistroval a pokračoval v produkci. Po několika vteřinách plamen uhasili Jacksonovi spoluhráči, přesto umělec utrpěl značné popáleniny 2. stupně na hlavě^[4]. Jiné verze na motivy (Billie Jean a Bad) se již obešly bez komplikací.

[editovat] Spolupráce s dalšími interprety

Jackson nazpíval mnoho skladeb s různými interprety (kromě svých bratrů): Janet Jackson (Scream), Diana Ross (Ease On Down The Road, Eaten alive), Paul McCartney (Say, Say, Say, Girl is Mine, Man), Stevie Wonder (Just Good Friends), 3T (Michaelovi synovci – I Need You, Why), USA for Africa – United Support of Artists for Africa (We Are The World), Mick Jagger (State Of Shock), Freddie Mercury (State Of Shock), [More To Life Than This), Eddie Murphy (Whatzupwitu), Siedah Garrett (I Just Can'T Stop Loving You, Man In The Mirror), Rockwell (Somebody's Watching Me), Britney Spears (Way You Make Me Feel), Will.i.am (Girl Is Mine 2008, P.Y.T. 2008, Wanna Be Starting Something 2008), Akon (Wanna Be Startin’ Somethin’ 2008, Hold My Hand), Fergie (Beat It 2008)…

[editovat] Hudba pro filmy a seriály

Jackson se spolupodílel i na hudební stránce početných filmů a seriálů (Zachraňte Willyho 1, 2, Simpsonovi, E.T. mimozemšťan, Moonwalker, Kapitán EO, Čaroděj, Safari, Superman…).

[editovat] Cover verze skladeb Michaela/sourozenců

Z některých skladeb Jacksona, resp. sourozenecké skupiny vznikly i cover verze různých kvalit – Mariah Carey: „I’ll be there“; Weird Al Yankovic: „Fat“, „Eat it“ a jiné.

[editovat] Humanitární aktivity a reflexe společenských problémů v tvorbě

Michael Jackson se aktivně (osobně i finančně) podílel na mnohých humanitárních akcích a projektech.^[5][6] Roku 1984 věnoval částku 1,5 milionu dolarů, kterou získal z mimosoudního vyrovnání s Pepsi commercial po nehodě z natáčení reklamního videa (více viz Spolupráce s Pepsi), nemocnici Brotman Medical Center v Culver City v Kalifornii, kde byl ošetřován na oddělení popálenin (později bylo pojmenováno Michael Jackson Burn Center). V roce 1985 spolupracoval s Lionelem Richiem na charitativním singlu We Are the World, který se stal jedním z nejúspěšnějších v historii (prodáno téměř 20 milionů kusů a miliony dolarů byly věnovány na pomoc proti hladomoru). Výnos z prodeje nahrávky písně Man In the Mirror, která byla realizována roku 1988, šel na podporu Camp Ronald McDonald for Good Times věnující se dětem, které trpí rakovinou. V roce 1992 založil charitativní organizaci Heal the World Foundation (Uzdravme svět), která zpřístupnila dětem Neverland a posílala do světa miliony dolarů na pomoc válkami a nemocemi ohroženým lidem. Vzdával se honorářů (např. svého podílu z výnosu Victory Tour skupiny The Jacksons v roce 1984, zisku z Dangerous World Tour o 69 koncertech v letech 1992–1993) atd. Za svůj život věnoval Michael Jackson na charitativní účely údajně více než 300 milionů dolarů.^[7][8]

Texty mnohých svých písní Jackson poukazoval na aktuální společenské problémy, které se ho mnohdy týkaly osobně – na rasismus a jiné sociální nerovnosti, násilí, hladomor, zneužívání drog, na HIV/AIDS v době, kdy bylo téma stále kontroverzní, na ničení životního prostředí nebo i na mediální manipulaci (Black or White, Gone Too Soon, Heal the World, Earth Song, USA For Africa (United Support of Artists for Africa): We Are the World, Will You Be There, Tabloid Junkie, Scream, Money, They Don’t Care About Us, Little Susie, The Lost Children…).

Za charitativní činnost dostal 14. května 1984 cenu z rukou amerického prezidenta Ronalda Reagana a za podporu 39 charitativních institucí^[9] byl připsán do Guinessovy knihy rekordů. V roce 2004 byl ve Washingtonu vyznamenán cenou od The African Ambassadors’ Spouses Association za celosvětové humanitární úsilí, které zahrnovalo i finanční přispívání charitativním organizacím bojujícím proti hladomoru v Africe. Po Jacksonově smrti navrhla demokratická kongresmanka z Texasu Sheila Jackson Lee ve Sněmovně reprezentantů projednání rezoluce^[10], která měla Jacksonovi přiznat (mimo jiné za mimořádné humanitární aktivity) status americké legendy. Kvůli eventuálním kontroverzím, jež by mohla rezoluce způsobit, však byla zamítnuta^[11]. Posmrtně byl Jackson za humanitární aktivity vyznamenán v Rakousku cenou Save the World Award, kterou převzal jeho bratr Jermaine.^[12]

[editovat] Osobní život

Fanoušci protestující proti soudnímu řízení s Michaelem Jacksonem. Amsterdam, 2004

Michael Jackson s dětmi v Disneylandu. Paříž, 2006 (Prince Michael (I) vpravo, Prince Michael II vlevo)

Pohled na Jacksonův ranč Neverland.

Celosvětové turné HIStory (1996–97) doprovázela velkolepá Jacksonova socha. Stála i v Praze na Letné, kde umělec zahajoval koncertní šňůru.

Hvězda Michaela Jacksona na Hollywoodském chodníku slávy.

Podpis Michaela Jacksona.

[editovat] Barva kůže

Jackson byl sice afroamerického původu, jeho kůže ale postupně získávala světlejší odstín. Tato skutečnost vyvolala (částí veřejnosti dodnes vedené) spekulace, zda Jackson nepodstoupil bělení kůže, aby získal europoidní vzhled. Podle biografie J. Randyho Taraborrelliho však bylo umělci v roce 1986 diagnostikováno vitiligo, relativně neznámé kožní onemocnění, při kterém dochází k výpadkům pigmentu. Tyto informace potvrdil i Jacksonův osobní dermatolog Dr. Arnold Klein v talk show Larryho Kinga na americké stanici CNN. Jackson kryl příznaky zpočátku tmavým make-upem, s postupným rozvojem choroby ale začal používat make-up světlý a údajně i speciální přípravky na zestejnění zbývajících tmavých skvrn. Nechal si vytvořit tmavé tetování dokreslující obočí a drobné růžové tetování u rtů^[13]. Veřejnost o svém onemocnění poprvé informoval v roce 1993 v rozhovoru s Oprah Winfreyovou^[14], ve kterém mimo jiné uvedl, že rozvoj vitiliga byl geneticky podmíněn z otcovy strany rodiny^[15], což později potvrdily i Jacksonovy sestry Janet^[16] a La Toya^[17]. V listopadu roku 2009 La Toya sdělila, že pigmentovou poruchu zdědil i Jacksonův starší syn Prince Michael (I)^{[18][19][20][21]}, který má skvrny patrné v oblasti rukou a krku^[22][23]. Pitevní zpráva Michaela Jacksona uvádí, že měl zpěvák na těle, hlavně pak na hrudi, břichu, obličeji a pažích v době úmrtí světlé skvrny svědčící o tom, že vitiligem skutečně trpěl^[24].

[editovat] Plastické operace

První plastickou operaci Jackson podstoupil v roce 1979, když si zlomil nos při taneční zkoušce. Nos si nechal opět upravit v roce 1984 po ošetření popálenin z pyrotechnické nehody, která se přihodila při natáčení reklamního videoklipu (více viz Spolupráce s Pepsi). V roce 1987 si nechal udělat dolíček v bradě, i když tvrdil že za to může choroba vitiligo. V dokumentu britského novináře Martina Bashira Living with Michael Jackson^[25] (více viz Dokumenty) se umělec svěřuje, že v mládí byl jeho vzhled, např. tvar nosu, terčem zvláště otcových zraňujících narážek. Někteří psychologové se domnívají, že Jackson trpěl dysmorfofobií, psychickým stavem, kdy se trpící obává přijetí svého vzhledu okolím.^[26] Skutečný počet Jacksonových plastických operací se stal námětem spekulací bulvárních médií.

[editovat] Zdravotní problémy

V roce 1986 byla Jacksonovi diagnostikována dvě kožní onemocnění: postupně ustupující lupus a rozšiřující se vitiligo, které způsobuje ztrátu pigmentu (více viz Barva kůže). V posledních letech Jacksonova života se množily bulvární zprávy o jeho údajném chatrném zdraví, které byly buď dementovány^[27] nebo zůstaly nepotvrzeny. Popíraly je nebo jejich předimenzovanou prezentaci snižovaly i samotné Jacksonovy veřejné výstupy. Více viz Pitva.

[editovat] Soudy

[editovat] 1993

Jackson byl de facto v závěru své kariéry několikrát nařknut ze sexuálního obtěžování nezletilých dětí. Poprvé v létě roku 1993 zubařem Evanem Chandlerem za údajné Jacksonovo zneužívání jeho 13letého syna Jordana Chandlera. Požadavek soudního řízení byl stáhnut poté, co se Jackson v lednu roku 1994 s rodinou Chandlera finančně vyrovnal částkou 22 milionů dolarů. Několik měsíců po Jacksonově smrti v roce 2009 spáchal Evan Chandler, údajně trpící neznámou chorobou, z nevyjasněného důvodu sebevraždu střelbou do hlavy^[28]. Jeho syn pobývá pod změněným jménem pravděpodobně v Long Island v New Yorku.^[29]

[editovat] 2003–2005

Na konci roku 2003 byl Jackson obviněn z dalšího sexuálního obtěžování, tentokrát 13letým chlapcem Gavinem Arvizem. Ten byl veřejnosti znám už z kontroverzního záběru z dříve odvysílaného (v USA 6. února 2003) dokumentu britského novináře Martina Bashira Living with Michael Jackson^[30], kde chlapec drží Jacksona za ruku a pokládá mu hlavu na rameno. Jackson v Gavinově přítomnosti otevřeně říká, že s Gavinem stejně jako dalšími dětmi spává ve společné ložnici, pokud si to výslovně přejí a jejich rodiče s tím souhlasí – sám jim ale tuto alternativu nenabízí a má pro ně k dispozici pokoje pro hosty. V závěru dokumentu prohlašuje, že ani na sdílení jedné postele s dětmi neshledává nic špatného, neboť se z jeho strany nejedná o nijak sexuálně motivované jednání. Dodává, že takto by se měl naopak chovat celý svět, v němž se poslední dobou základní rodinné vazby zásadně zpřetrhávají. Soudní psycholog Dr. Stanley Katz v roce 2003 poznamenal, že Jacksona nelze kvalifikovat jako pedofila, nýbrž člověka, který pouze zažívá návrat do ztraceného dětství, čemuž víceméně odpovídá jeho duševní rozpoložení a chování.^[31] Během dvou let mezi obviněním a soudem se Jackson údajně stal závislý na uklidňujícím léku Demerolu a výrazně ztratil na váze. Proces s názvem The People of the State of California v. Michael Joseph Jackson, v němž Jackson čelil obvinění Arviza a jeho sourozenců ze sexuálního obtěžování, začal v únoru roku 2005 a Jacksonovi v něm hrozilo až 20 let vězení. 13. června téhož roku jej porota vrchního soudu státu Kalifornie shledala nevinným ve všech deseti bodech obžaloby. Vyšetřování a soud trval 574 dnů. Po ukončení procesu se Jackson uchýlil do Bahrajnu, malého ostrova v jižní části Perského zálivu.

Ačkoli se oprávněnost obvinění ze sexuálních zneužívání dětí nikdy neprokázala, Jacksonova reputace byla kvůli neutuchajícím mediálním spekulacím u části veřejnosti natrvalo poškozena.

[editovat] Manželství a otcovství

Michael Jackson byl dvakrát ženatý. První manželkou se stala zpěvačka Lisa Marie Presley, dcera Elvise Presleyho, s níž se Jackson seznámil už v roce 1975. Svatba se konala květnu roku 1994 v Dominikánské republice a ještě dva měsíce poté byla událost držena v tajnosti. Pár musel čelit mediálním spekulacím, že se oddal pouze za účelem napravení Jacksonovy reputace, která byla poškozena proběhlým soudním řízením (více viz Soudy). Manželé se odloučili v prosinci roku 1995 a rozvedli v lednu roku 1996, poté zůstali přátelé.

Podruhé se Jackson oženil 14. listopadu roku 1996 (bez příprav ve svém hotelovém pokoji) se zdravotní sestrou Deborah Jeanne Rowe (známou jako Debbie Rowe), která mu porodila 2 děti: Prince Michaela Jackson (nar. 1997)a Paris Jackson (nar. 1998). Krátce po umělcově smrti se v tisku objevily zprávy, podle nichž Rowe přiznala, že Jackson není jejich biologickým otcem – tato zpráva však byla později dementována (rozhovor byl falešný). Manželé žili odděleně a rozvedli se po necelých třech letech (1999) s tím, že Rowe přenechala Jacksonovi plné právo na opatrovnictví obou dětí.

Totožnost náhradní matky nejmladšího dítěte – Prince Michaela Jacksona II, zvaného „Blanket“ (nar. 2002) – je neznámá.

Dodnes bulvární média spekulují o věrohodnosti Jacksonova otcovství kvůli odstínu pleti potomků, která je světlejší než Jacksonova původní barva kůže (více viz závěr sekce Barva kůže).

[editovat] Smrt

Jackson zemřel 25. června 2009 v oblasti Los Angeles v Kalifornii na selhání srdce.^[32]

Centrála rychlé zdravotní pomoci 911 přijala ze zpěvákova pronajatého sídla v 100 North Carolwood Drive v Holmby Hills telefonát^[33][34] ve 12:21 místního času. Volající žádal o pomoc pro člověka v bezvědomí, kterého se přítomný osobní lékař pokoušel neúspěšně resuscitovat. Když do domu o tři minuty později dorazili zdravotníci, zpěvák nedýchal a byla mu zjištěna srdeční zástava. Resuscitace pokračovala během převozu a více než hodinu po příjezdu do Ronald Reagan UCLA Medical Center v 13:14 (20:14 UTC, tj. 22:14 SELČ). Po neúspěšných pokusech o oživení byl Jackson prohlášen ve 14:26 místního času (21:26 UTC, tj. 23:26 SELČ) za mrtvého^[35].

Za příčinu náhlého úmrtí byla určena akutní otrava silným sedativem propofolem^[36], které Jacksonovi od května roku 2009 podával proti chronické nespavosti osobní lékař. Za Jacksonovu smrt, která byla po dlouhé době prohlášena koronerem za vraždu, je údajně zodpovědný Jacksonův osobní lékař – kardiolog Conrad Murray. Ten byl 8. února roku 2010 v Los Angeles obviněn z neúmyslného zabití, ale propuštěn na kauci (75.000 dolarů – 1,43 milionu korun) – s omezením lékařské praxe a zabavením pasu. V dubnu Conrad Murray stanul soudem, ve kterém mu hrozí až čtyři roky vězení.^[37] 7.listopadu 2011 pak byl v procesu Conrad Robert Murray vs.lid státu Kalifornie jednohlasně všemi členy poroty uznán vinným z neúmyslného zabití svého pacienta Michaela Jacksona.Verdikt o výši trestu má být vynesen 29.listopadu 2011.

[editovat] Pitva

Po Jacksonově smrti se objevily v bulvárních médiích zprávy o údajných „šokujících výsledcích pitvy“ umělce, ty však byly vzápětí popřeny. Začátkem října podalo BBC informace o závěru pitvy, podle níž měl Jackson silné srdce, jeho váha (61,5 kg) odpovídala výšce postavy (175 cm) a ačkoli mu údajně byla zjištěna artritida a určité poškození plic (skvrny viz Barva kůže), celkově se jevil jako zdravý padesátník, který byl schopný veřejné produkce.^[38]

[editovat] Diskografie

Související informace naleznete v článku Diskografie Michaela Jacksona.

• 1971: Got to Be There
• 1972: Ben
• 1973: Music & Me
• 1975: Forever, Michael
• 1979: Off the Wall
• 1982: Thriller
• 1984: Farewell My Summer Love
• 1987: Bad
• 1991: Dangerous
• 1995: HIStory: Past, Present and Future – Book I
• 1997: Blood On The Dance Floor
• 2001: Invincible

• 2010: Michael (posmrtně)

[editovat] Turné

• 1987–1989: Bad World Tour
• 1992–1993: Dangerous World Tour
• 1996–1997: HIStory World Tour
• 2009: This Is It (neuskutečněno kvůli úmrtí zpěváka)

[editovat] Filmy

• 1974: Free to Be... You & Me
• 1976: Bugsy Malone
• 1978: Čaroděj (na motivy knihy Čaroděj ze země OZ) (upoutávka (anglicky) )
• 1981: Diana
• 1985: Other Lover
• 1986: Kapitán EO (1/2, 2/2 (anglicky) )
• 1988: Moonwalker (upoutávka (anglicky) , film CZ)
• 2002: Muži v černém 2 (cameo)
• 2004: Miss trosečnice (cameo)

[editovat] Dokumenty

• 1983: The Making of Thriller - revoluční VHS projekt s krátkým hudebním filmem Thriller a dokument přibližující pozadí natáčení
• 1988: The Legend Continues
• 1992: The American Dream - dokument o rodině Jacksonů
• 2004: The One
• 2002–2003: Living with Michael Jackson (Dostupné online s českými titulky) (dokument britského novináře Martina Bashira)
• 2003: Living with Michael Jackson, Take Two: The Footage You Were Never Meant to See (Dostupné online v angličtině 1/9) (reakce na dokument Martina Bashira, který Jackson považoval za manipulativně zpracovaný; je zde také zahrnut materiál, který Bashir ve svém dokumentu o Jacksonovi vypustil; uvádí Maury Povich)
• 2009: Michael Jackson's This Is It (režie: Kenny Ortega)
• 2009: Michael Jackson: Life of an Icon

[editovat] Ostatní

• 2001: Proslov na Oxfordské univerzitě (Dostupné online v angličtině a s anglickými titulky 1/4)

[editovat] Odkazy

Seznam děl
v databázi Národní knihovny ČR, jejichž autorem nebo tématem je
Michael Jackson

Další informace o tématu na projektech Wikimedia:

	multimediální obsah na Commons
	citáty na Wikicitátech
	zprávy na Wikizprávách

[editovat] Reference

V tomto článku jsou použity překlady textů z článků Michael Jackson na anglické Wikipedii a Michael Jackson na slovenské Wikipedii.

1. ↑ Král popu je mrtev. Nemá následníka, Lidovky.cz, 2009
2. ↑ Kariéra, Radiobonton.cz, 2009
3. ↑ Video of the 1984 Pepsi commercial when Michael Jackson’s hair caught on fire, Usmagazine.com, 2009
4. ↑ Michael Jackson burned in Pepsi ad, BBC.co.uk, 1984
5. ↑ Michael Jackson Congressional Resolution, Opencongress.org, 2009
6. ↑ Michael Jacksons Greatest Non Musical Achievements, Brainz.org, 2009
7. ↑ , Michaeljackson.com, 2009
8. ↑ Michael Jackson Gave $300 Million To Charities, Blackstarnews.com, 2009
9. ↑ Seznam podporovaných charitativních organizací, Allmichaeljackson.com
10. ↑ Michael Jackson Congressional Resolution, Opencongress.org, 2009
11. ↑ Congressional Resolution Would Honor Michael Jackson As World Humanitarian , Cnsnews.com, 2009
12. ↑ , Lidovky.cz, 2009
13. ↑ Jacksonův lékař propuštěn na kauci, další slyšení soudu v dubnu, ČTK.cz, 2010
14. ↑ Interview Michael Jackson – Oprah Winfrey : Vitiligo, Youtube.com, 2009
15. ↑ Michael Jackson, Vitiligoguide.com, 2009
16. ↑ Michael Jackson, Vitiligoguide.com, 2009
17. ↑ Michael Jackson's son Prince has inherited vitiligo skin disease, Mirror.co.uk, 2009
18. ↑ Michael Jackson's son Prince has inherited vitiligo skin disease, Mirror.co.uk, 2009
19. ↑ Michael Jackson: Son Prince has inherited vitiligo skin condition, says La Toya, Telegraph.co.uk, 2009
20. ↑ Michael Jackson’s Son ‘Has Vitiligo’, Showbizspy.com, 2009
21. ↑ La Toya: Son has Michael Jackson's skin disease, Bild.de 2009
22. ↑ Detail ruky1 Detail ruky2 Detail ruky3 Detail krku, 2009
23. ↑ Detail paže, 2010
24. ↑ Jacksonův lékař propuštěn na kauci, další slyšení soudu v dubnu, ČTK.cz, 2010
25. ↑ Dokument „Living with Michael Jackson“ s českými titulky(více viz sekce Dokumenty), Stream.cz
26. ↑ [Taraborrelli, s. 434–436]
27. ↑ Michael Jackson prý trpí řadou zdravotních problémů, Týden.cz, 2009
28. ↑ Father Of Jackson Accuser Found Dead Of Apparent Suicide, Wpix.com, 2009
29. ↑ Michael Jackson: father of molestation accuser Jordan Chandler shoots himself in the head, Musictoob.com, 2009
30. ↑ Dokument „Living with Michael Jackson“ s českými titulky (více viz Dokumenty), Stream.cz
31. ↑ The case against Michael Jackson, Thesmokinggun.com
32. ↑ Zemřel král popu Michael Jackson, ČT24.cz, 2009
33. ↑ Michael Jackson 911 phone call – audio, News.bbc.co.uk, 2009
34. ↑ Přepis telefonátu na tísňovou linku ze sídla Michaela Jacksona, Ceskenoviny.cz, 2009
35. ↑ Fans mourn artist for whom it didn’t matter if you were black or white, Timesonline.co.uk, 2009
36. ↑ Jacksonovu smrt způsobila smrtelná dávka léku propofol, České noviny.cz, 2009
37. ↑ Jacksonův lékař propuštěn na kauci, další slyšení soudu v dubnu, ČTK.cz, 2010
38. ↑ Jackson autopsy details revealed, News.bbc.co.uk, 2009

[editovat] Externí odkazy

• (anglicky) Oficiální webová stránka Michaela Jacksona
• (česky) Český web Michael Jackson Online
• (anglicky)  Michael Jackson na Internet Movie Database

Macaulay Culkin v roce 2010

Macaulay Culkin (* 26. srpna 1980, New York, USA) je americký herec známý především ze série filmů Sám doma a Sám doma 2: Ztracen v New Yorku, kde hrál coby chlapec. V době uvedení těchto filmů byl považován za nejúspěšnějšího dětského herce od dob Shirley Temple.^[1]

[editovat] Odkazy

[editovat] Reference

1. ↑ GLIATTO, Tom. Running Away with the Box Office by Staying Home Alone, Macaulay Culkin Is Hollywood's Newest Little Big Man. People, prosinec 1990, roč. 34, čís. 24. Dostupné online. (anglicky) 

[editovat] Externí odkazy

• (česky) Macaulay Culkin na Česko-Slovenské filmové databázi
• (anglicky)  Macaulay Culkin na Internet Movie Database

Tento článek je příliš stručný nebo v něm chybí důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.

James Brown
James Brown v roce 2001
Základní informace
Rodné jméno	James Joseph Brown Jr.
Narození	3. května 1933 Barnwell, Jižní Karolína
Úmrtí	25. prosince 2006 (73 let) Atlanta, Georgia
Žánry	R&B Soul Funk
Povolání	zpěvák, textař, tanečník, hudební producent
Aktivní roky	1956-2006
Vydavatel	Polydor,
Web	James Brown

James Joseph Brown Junior (3. května 1933 Barnwell, Jižní Karolína – 25. prosince 2006 Atlanta), byl americký zpěvák, hudební skladatel a vydavatel. Měl zásadní vliv na vývoj soulové a funkové hudby, jeho skladby také výrazně ovlivnily zvuk hip hopu.

Byl také přezdívaný Mr. Please Please Please, Mr. Dynamite, nejčastěji však The Godfather of Soul.

[editovat] Životopis

[editovat] Začátky

Hudební kariéru započal na počátku 50. let v gospelové skupině The Gospel Starlighters. Později se připojil ke skupině The Avons, kterou vedl Bobby Bird, a která se po jeho příchodu začala víc a víc přiklánět k rhythm and blues. Kapela se následně přejmenovává na The Famous Flames.

Následovalo turné po klubech na jihu USA, hráli například v Cotton Clubu nebo ve Victory grillu, což jsou místa známá pro Afroameričany z dob, kdy ještě nemohli hrát v „ normálních “ klubech. Začínaly tu i známé osobnosti jako je Duke Ellington, Ray Charles nebo Gladys Knight.

[editovat] První úspěchy

V roce 1956 vydal James Brown s The Famous Flames svůj první singl Please, Please, Please^[1]., který sice propadl v americké Pop100, ale na druhou stranu se ho stejně prodalo přes milion kusů. Teprve až v roce 1958 Brown uspěl se singlem Try Me, který se dostal na vrchol R&B žebříčku a dokonce se umístil i v Pop100. Pomalu ale jistě se James dostával do popředí skupiny, napsal nebo byl minimálně spoluautorem každé jejich další písně. A tak se nakonec The Famous Flames stali pouze jeho doprovodným bandem. V následující době se Brown nechával hodně inspirovat gospelem a takovými hudebníky jako jsou Ray Charles a Little Richard. Jeho hudba začala být ještě víc rytmická, dávala důraz na kvalitní vokály, začínal se utvářet funk.

I když se Jamesovy singly držely v hitparádách, pořád se ještě nestal celostátně uznávaným umělcem. To se mělo změnit s vydáním Live at the Apollo (1963). Po spolupráci s Allem Tousaintem v New Orleans, se Brown ještě víc zaměřil na dechovou sekci a s následujícími singly Papa´s Got A Brand New Bag a hlavně I Got You (I Feel Good), se dostal na opravdový vrchol. Dodnes jsou tyto hity považovány za “poznávací znamení” jeho tvorby.

Ke konci šedesátých let se v Brownově kapele objevují noví hráči. Jazzmani Lewis Hamlin, Alfred „ Pee Wee “ Ellis a zejména vynikající saxofonista Maceo Parker a neméně skvělý pozounista Fred Wesley.

Brownův styl zpěvu měl také veliký vliv na techniku rapu, který jde dohromady s hip hopovou kulturou. Brown je patrně nejčastěji samplovaným umělcem všech dob. Ovlivnil spoustu umělců té doby jako např. Sly and The Family Stone, soulového Edwina Starra a také Michaela Jacksona, který Jamesův styl zpěvu a tanec přinesl do popového mainstreamu. (Michael byl tehdy leaderem The Jackson 5, kteří vydávali na Motownu).

Nelze také opomenout, že se Brown díky svým textům (např. Say It Loud-I´m Black,I´m Proud) a politickým postojům stal symbolem pro černošskou komunitu v USA.

V sedmdesátých letech chtěli James Brown a Bobby Bird skupinu posunout trochu jiným směrem (future funk) a zformovali nový band, ve kterém byl Fred Wesley (nikdo by dechařům lepší aranže neudělal), Phelbs Catfish Collins a jeho bratr Bootsy Collins. Tato Brownovu skupinu je známa pod jménem The JB´s. S nimi nahrál další svůj hit Sex Machine. I když skupina prošla v průběhu let mnoha personálními změnami, JB´s patří dodnes k Brownovým nejznámějším bandům.

V roce 1971 začíná Brown vydávat svoji práci pod Polydor Records, úspěch přišel hned při vydání jeho prvního singlu pod tímto labelem, Hot Pants, který se okamžitě vyhoupl na první místo R&B žebříčku. K Brownovi se přihlásil Miles Davis a označil ho za svůj vzor a největší zdroj inspirace. Brown se také začal podílet na tvorbě filmů jako je The Black Caesar (1973).

Polovina sedmdesátých let nebyla pro Browna nejšťastnějším obdobím. Řada jeho muzikantů (např. Bootsy Collins, Maceo Parker) se rozhodla postavit na vlastní nohy a zakládali si vlastní kapely. Brown se nechával více ovlivňovat disco music (LP The Original Disco Man). Z tohoto období pochází další veliký hit It´s Too Funky in Here.

V 80. letech se Brown objevil i jako herec v několika filmech: např. Rocky IV, Doktor Detroit a dokonce si zahrál v kultovním seriálu Miami Vice. Co se hudby týká, začal spolupracovat s hip-hopovou legendou Afrika Bambaataa (singl Unity).

[editovat] Na sklonku života

Měl mlátit svoji již čtvrtou ženu, porušovat dopravní předpisy, dokonce byl i několikrát odsouzen do vězení.^[zdroj?] Jeho osoba byla konfrontována také s drogami, za které byl také několikrát odsouzen.

V roce 1993 Brown vydal CD The Universal James, na kterém najdeme hity Can´t Get Any Harder, How Long a Georgia-Line. Brown se také účastil koncertu Live8 (2005), kde si zazpíval duet s Willem Youngem, natočil další duet a to s britskou popovou hvězdou Joss Stone.

Má hvězdu na Hollywoodském chodníku slávy.

[editovat] Odkazy

[editovat] Reference

1. ↑ DORŮŽKA, Lubomír. Panoráma populární hudby 1918/1978. Praha : Mladá Fronta, 1987. Kapitola James Brown, s. 114.  

[editovat] Externí odkazy

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

James Brown

• (anglicky) James Brown - Godfather of Soul, Brownovy oficiální stránky