Kolumbijská republika República de Colombia
vlajka znak
Hymna: Oh Gloria Inmarcesible!
Geografie
Hlavní město:	Bogotá
Rozloha:	1 138 910 km² (27. na světě) z toho 9 % vodní plochy
Nejvyšší bod:	Pico Cristobal Colon (5775 m n. m.)
Časové pásmo:	-5
Obyvatelstvo
Počet obyvatel:	42 954 279 (28. na světě, odhad 2005)
Hustota zalidnění:	38 ob. / km² (166. na světě)
HDI:	▲ 0,807 (vysoký) (77. na světě, 2009)
Jazyk:	španělština
Náboženství	římští katolíci 90%, jiní 10%
Státní útvar
Státní zřízení	prezidentská republika
Vznik	20. července 1810 (nezávislost na Španělsku)
Prezident	Juan Manuel Santos
Viceprezident	Angelino Garzón
Měna	kolumbijské peso (COP)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1	170 COL CO
MPZ	CO
Telefonní předvolba	+57
Národní TLD	.co

Kolumbie je stát v Jižní Americe, který je součástí Karibské Jižní Ameriky. Jako jediná země Jižní Ameriky se rozkládá u obou oceánů, Atlantského oceánu a Tichého oceánu, na jejichž pobřeží leží. Sousedí s Venezuelou, Brazílii, Peru, Ekvádorem a Panamou. Počet obyvatel dosahuje 43 milionů. Hlavním městem je Bogota. Obyvatelé mluví španělsky a hlásí se ke katolické církvi. V zemi už neprobíhá konflikt mezi vládou a drogovými kartely (2012).

[editovat] Historie

Původní indiánské státy byly zlikvidovány Španěly ve 30. letech 16. století. Krátce nato vznikl generální kapitanát Nová Granada (později místokrálovství Nová Granada) s hlavním městem Bogotou. Od konce 18. století se zde odehrávala častá povstání. Vyvrcholením byla bitva u Boyacá (1819), ve které Simón Bolívar dokázal porazit španělské oddíly. V roce 1821 byl jmenován prezidentem nově vzniklé Velké Kolumbie (dnešní Kolumbie, Venezuela, Panama, od 1822 Ekvádor). Ta se roku 1830 opět rozpadla na Novou Granadu (Kolumbie, Panama), Venezuelu a Ekvádor. V roce 1903 byla na popud USA odtržena Panama (kvůli stavbě průplavu). Od konce 19. století probíhají v zemi četné boje mezi jednotlivými stranami. Ty vyústily v současnou guerillovou válku. V 60. letech 20. století vznikají levicově orientované gardy: Revoluční ozbrojené síly Kolumbie FARC a o něco umírněnější Národní osvobozenecká armáda - ELN. Proti nim stojí vedle kolumbijské armády pravicová paramilitantní organizace Spojená sebeobrana Kolumbie - AUC, která vznikla až v roce 1997. Mezi jejich praktiky patří mimo jiné únosy civilistů nebo dokonce jejich zabíjení. Vláda se od té doby otevřeně hlásí k boji proti rebelům (a její úsilí poslední dobou začíná mít první výsledky) a též k boji s drogami (drogové kartely z Cali a Mendelínský kartel nechvalně známého Pablo Escobara vzkvétaly od 70. let do první poloviny 90. let 20. století, kdy byly rozprášeny).

[editovat] Geografie

Barranquilla - Atlántico

Kolumbie má pobřeží s Atlantským oceánem a Karibským mořem (délka asi 1800 km) s Pacifikem (asi 1500 km). Sousedními státy jsou na severu v Karibském moři: Jamajka, Haiti a Dominikánská republika, na západě Panama (225 km), mořské hranice s Kostarikou a Guatemalou. Na jihu sousedí s Ekvádorem (590 km), Peru (1496 km)a Brazílií (1643 km). Na východě sousedí s Venezuelou (2050 km). Kolumbie má celkově 1 138 910 km² a je tak čtvrtou největší zemí Jižní Ameriky po Brazílii, Argentině a Peru. Dále sedmou největší na celém Americkém kontinentu. Půda má rozlohu 1 038 700 km² a voda 100 210 km². Území je rozděleno do čtyř geografických regionů: Andská vysočina (má tři pohoří a údolní nížiny), Karibské nížiny, Pacifické nížiny a Los Llanos a tropický deštný les na jihu Kolumbie. Dále má Kolumbie několik ostrovů v Pacifiku a Atlantiku. Největším z nich je souostroví San Andrés a Providencia v západním Karibiku, které leží 775 km severozápadně od severního pobřeží Kolumbie a 220 km od východního pobřeží Nikaraguy. Souostroví je jedním z 32 kolumbijských departamentů a jeho hlavním městem je San Andrés. V Tichém oceánu leží ostrov Malpelo.

Díky rozdílnostem v nadmořských výškách má Kolumbie pozoruhodnou rozmanitost v teplotách. Během ročních období zde však panují pouze malé teplotní rozdíly. Obyvatelné oblasti leží většinou v teplých – pod 900 m n. m., středních – mezi 900 a 1980 m n. m. a studených – mezi 1980 a 2950 m n. m. klimatických zónách. Srážky bývají většinou těžké ve vysokých oblastech Pacifiku a v některých částech jižní Kolumbie.

Andské pohoří se v Kolumbii táhne od Jihozápadu (Ekvádorské hranice) až na Severovýchod (Venezuelské hranice). Andy se v Kolumbii dělí na Kolumbijský masiv (Macizo Colombiano) a na tři další pohoří (Východní, Centrální a Západní). Ty vytváří dvě dlouhá údolí – Magdalena a Cauca – jimi protékají stejnojmenné řeky. Nejvyšším bodem Kolumbie není hora v Andách, ale hora na Karibské planině – Sierra Nevada de Santa Marta s nejvyšším bodem zvaným Pico Cristobal Colon vysokým 5775 m n. m. a Pico Simon Bolivar se stejnou nadmořskou výškou.

Jižní část Kolumbie je tvořena savanou a deštným pralesem. Protékají tudy řeky Amazonka a Orinoco. Severní část nazývaná Los Llanos je region savan (zvláště právě u Orinocského povodí). Jižní část je nazývána Amazonie a je pokryta Amazonským deštným pralesem a patří převážně do Amazonského povodí. Na severu a na západě And jsou pobřežní planiny, Karibská na severu a Pacifická na západě.

Kolumbie má pět tradičních krajinných regionů. Andský region, Karibský region, Pacifický region, Orinoquijský region a Amazonský region. Někteří označují ještě za region Insularní region separovaný na pobřeží.

[editovat] Hospodářství

Mezi nejdůležitější odvětví patří:

• těžba – antimon, cín, ropa, zemní plyn, zinek, olovo, stříbro, zlato, bizmut
• zemědělství – kukuřice, rýže, ječmen, brambory, maniok, sójová třtina, banány, citrusy, káva, cukr
• chov – skot, prasata, ovce, lamy, atpaky, drůbež a vic

V zemědělství (podle údajů z roku 2012) pracovalo 11% obyvatel.

[editovat] Obchod

• Export: zemní plyn, cín, zlato, rudy, stříbro, ropu, kávu.
• Největší obchodní partneři: Argentina, Nizozemsko, USA, Velká Británie, Německo a Japonsko.

[editovat] Politický systém

Kolumbie je demokratickou prezidentskou republikou a unitárním státem s decentralizovaným řízením. Současný politický systém vznikl na základě procesu modernizace zahájené přijetím Ústavy v roce 1991. V roce 1998 byl podle pravidel nové Ústavy zvolen prezident, viceprezident, Kongres a regionální zastupitelstva. Nová konstituce charakterizuje zemi jako sociální právní stát, unitární a decentralizovanou republiku s částečnou autonomií regionálních úřadů, založenou na participativní a pluralistické demokracii. Pro vnitropolitickou situaci v zemi byla charakteristická zejména vytrvalá snaha o konsolidaci reforem v politické a ekonomické oblasti. S nástupem prezidenta Uribeho v roce 2002 došlo ke zlepšení mezinárodního postavení Kolumbie, převládala snaha o širší projekci hospodářských výsledků do sociální oblasti, problematika boje proti narkomafii a s ním spojeným terorismem. Politika Uribeho administrativy se projevuje nekompromisním vojenským přístupem k řešení vnitropolitické situace, otevřeným ozbrojeným bojem proti gerile FARC a ELN, tlakem na dodržování lidských práv a bojem proti obchodu s drogami.

Řídící moc v zemi je rozdělena do tří sfér: výkonné, legislativní a justiční. Soudní moc představují Ústavní soud, Nejvyšší soud, Úřad generálního prokurátora a v záležitostech státní správy a administrace Rada státu. V čele kolumbijské vlády, složené z 13 ministrů, stojí prezident republiky. V čele každého z 32 departementů (zde španělsky označovány jako departament) stojí guvernér. Kolumbie je zemí s politickou pluralitou, ve vládě jsou kromě konzervativní strany také představitelé opoziční liberální strany a nezávislí. Kongres se skládá ze Senátu a Sněmovny reprezentantů, rozdělené do 8 stálých komisí. Sněmovna má 162 členů a Senát 102 členů.

[editovat] Departamenty Kolumbie

Související informace naleznete v článku Departementy Kolumbie.

Existuje ještě jeden hlavní Departement (distrito capital), Bogotá D.C.

[editovat] Kolumbijská literatura

Související informace naleznete v článku Latinskoamerická literatura.

Kolumbijská literatura byla v koloniální době závislá na literatuře španělské. Začala se utvářet v 19. století v romantickém proudu (především Rafael Pombo a Jorge Isaacs) a v realistické próze (Tomás Carrasquilla). Poezie vyvrcholila v modernistické lyrice J. A. Silvy a v avantgardní tvorbě L. Greiffa, na niž navázala skupina Kámen a nebe (Jorge Rojas). K nejvýznamnějším romanopiscům Latinské Ameriky patřil ve 20. letech J. E. Rivera, v současnosti Gabriel García Márquez. Místní význam přesáhla i tvorba dalších romanopisců, jako byli například Eduardo Zalamea Borda, Jorge Zalamea, Eduardo Caballero Calderón.

[editovat] Odkazy

[editovat] Reference

[editovat] Související články

• Hispanoamerika
• Simón Bolívar

[editovat] Externí odkazy

• vláda vs. guerilla
• problémy současné Kolumbie na Britských listech