1946 (MCMXLVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

[editovat] Události

Československo

• 11. února - 13 amerických vojáků tajně odvezlo tzv. štěchovický archiv z doby nacismu. Po protestech českého ministerstva zahraničí byla část (30 beden) 2. března navrácena.
• 21. února – Obnovena Univerzita Palackého.
• 28. března – Ústavní zákon č. 57/1946 Sb., kterým se schvalují a prohlašují za zákon dekrety presidenta republiky, ratihaboval prozatímní státní zřízení.
• 8. května - přijat neblaze proslulý zákon č. 115/1946 Sb.
• 16. května - zákonem o jednotném odborové hnutí vzniklo Ústředí rady odborů (ÚRO).
• 26. května – Konaly se první poválečné parlamentní volby, ve kterých získala nejvíce hlasů KSČ (40,17%). Klement Gottwald se stal předsedou vlády.
• 19. června – Edvard Beneš byl znovu zvolen prezidentem Československa.
• 1. prosince – Byl zaveden tzv. zimní čas (trval do 23. února 1947).

• Vyhlášeny (národní) přírodní rezervace Děvín, Svatý kopeček u Mikulova.

Svět

• 10. ledna – První Valné shromáždění OSN, Londýn.
• 24. února – Juan Perón zvolen prezidentem Argentiny.
• 4. března – Carl Gustaf Mannereheim odstupuje z úřadu prezidenta Finska.
• 5. března . projev Winstona Churchilla ve Fultonu. Poprvé použit termín železná opona.
• 9. března – Prezidentem Finska se stává Juho Kusti Paasikivi.
• 15. března – Clement Attlee přislíbil nezávislost Indii.
• 1. dubna – 14metrová tsunami dopadla na Hilo (Havaj), 173 mrtvých, tisíce zraněných.
• 17. dubna – Sýrie získala nezávislost.
• 18. dubna
  • USA uznaly Titovu vládu v Jugoslávii.
  • Rozpuštěna Společnost národů.
• 29. dubna – Poprvé zasedá Tokijský tribunál.
• květen – vznikl Mezinárodní měnový fond
• 25. května – Jordánsko získalo nezávislost.
• 22. července – Irgun provedl bombový útok na Hotel Král David v Jeruzalémě, v němž sídlila britská civilní i vojenská správa Palestiny, 90 mrtvých.
• 1. října – Ukončen Norimberský proces.
• 11. prosince – Založena UNICEF.
• Začaly vietnamské války.

[editovat] Vědy a umění

• První ročník Mezinárodního filmového festivalu v Československu pořádaný v Mariánských Lázních, od druhého ročníku se pořádá v Karlových Varech.
• První ročník festivalu Pražské jaro.
• Syndikát českých spisovatelů svolal sjezd.

[editovat] Nobelova cena

• za literaturu: Hermann Hesse (Německo)
• za medicínu: Hermann Joseph Muller – za objev, že mutace mohou být vyvolány rentgenovými paprsky
• za fyziku: Percy Williams Bridgman – za vynález přístroje pro vytvoření extrémně vysokého tlaku a s ním vytvořené objevy v oboru vysokotlaké fyziky
• za chemii: James Batcheller Sumner – za objev, že enzymy je možné krystalizovat, John Howard Northrop, Wendell Meredith Stanley – za jejich přípravu enzymů a virových proteinů v čisté formě
• za mír: Emily Greene Balch, John R. Mott (USA)

[editovat] Narození

Česko

• 4. ledna – Eva Hašková, česká grafička a ilustrátorka
• 27. ledna – Eva Romanová, česká krasobruslařka
• 6. února – Tomáš Linka, český zpěvák a hráč na foukací harmoniku
• 18. února – Ivan Štampach, český teolog
• 18. dubna - Oldřich Machač, československý hokejový obránce a reprezentant († 10. srpna 2011)
• 21. dubna – Jiřina Šedinová, česká překladatelka
• 12. května – Daniel Libeskind, americký architekt
• 5. července – Daniela Hodrová, česká literární teoretička a spisovatelka
• 8. srpna – Václav Benda, český politik a protikomunistický disident († 2. června 1999)
• 20. srpna – Vojtěch Cikrle, český římskokatolický teolog
• 6. září - Hana Zagorová, česká popová zpěvačka
• 9. září – Jiří Mráz, český jazzový kontrabasista
• 22. září – Mária Mračnová, česká atletka
• 27. září – Věra Bartošková, česká publicistka a básnířka
• 17. října – Jan Kavan, český politik
• 30. října – Milan Horáček, německý politik
• 24. listopadu – Josef Augusta, český hokejista a trenér
• Jan Živný, restaurátor

Svět

• 5. ledna - Diane Keaton, americká herečka
• 6. ledna – Syd Barrett, britský hudebník, zakladatel skupiny Pink Floyd († 7. července 2006)
• 20. ledna – David Lynch, americký filmový scenárista a režisér
• 28. února – Robin Cook, britský exministr zahraničí
• 6. března – David Gilmour, britský kytarista a zpěvák, člen skupiny Pink Floyd
• 4. dubna – Horst Fuchs, německý teleshoppingový prodavač
• 29. dubna - Aleksander Wolszczan, polský astronom
• 2. května – David Suchet, herec známý s filmů Hercule Poirot
• 10. května – Donovan, skotský zpěvák a básník
• 20. května - Cher, americká zpěvačka, herečka, textařka a producentka arménského původu
• 23. května – Clemente Domínguez y Gómez, zakladatel a vůdčí osobnost společnosti Orden de los Carmelitas de la Santa Faz, jeho přívrženci ho považují za papeže Řehoře XVII, katolická církev ho neuznává
• 6. července – George W. Bush, americký prezident
• 6. července – Sylvester Stallone, americký herec
• 9. července – Bon Scott, australský rockový zpěvák († 19. února 1980)
• 6. srpna – Ro Mu-hjon, bývalý jihokorejský prezident († 23. května 2009)
• 19. srpna – Bill Clinton, americký prezident
• 5. září – Freddie Mercury, zpěvák rockové skupiny Queen († 24. listopadu 1991)
• 30. září – Jochen Mass, německý pilot Formule 1
• 1. října – John Brennan Crutchley, americký násilník a únosce († 30. března 2002)
• 4. října - Susan Sarandon, americká herečka oceněná Oscarem
• 27. října – Ivan Reitman, americký režisér, producent a scenárista
• 28. října – Robert Lynn Asprin, americký spisovatel sci-fi a fantasy.
• 23. listopadu – Joseph Serge Miot, arcibiskup haitské arcidiecéze Port-au-Prince († 12. ledna 2010)
• 16. prosinec Benny Andersson, člen bývalé švédské populární skupiny ABBA
• 18. prosince – Steven Spielberg, americký režisér
• 30. prosince – Patti Smithová, americká zpěvačka

[editovat] Úmrtí

Česko

• 27. března – Gabriela Preissová, česká spisovatelka (* 23. března 1862)
• 22. května – popraven Karl Hermann Frank, fašistický politik (* 24. ledna 1898)
• 24. května – Vincenc Maixner, český dirigent a hudební skladatel (* 17. března 1888)
• 12. června – Karel Toman, český básník (* 25. února 1877)
• 20. července – Jindřich Vacek, český hudebník a skladatel (* 3. srpna 1889)
• 29. července – Bohuslav Tvrdý, český dirigent a hudební skladatel (6. dubna 1897)
• 29. srpna – Milan Harašta, český hudební skladatel. (* 16. září 1919)
• 2. října – Eduard Bass, český spisovatel a novinář (* 1. ledna 1888)
• 18. října – Ladislav Šaloun, český sochař (* 1. srpna 1870)

Svět

• 24. března – Carl Schuhmann, německý gymnasta, čtyřnásobný olympijský vítěz 1896 (* 12. května 1869)
• 6. června – Gerhart Hauptmann, německý spisovatel, nositel Nobelovy ceny (* 15. listopadu 1862)
• 13. srpna – Herbert George Wells, anglický spisovatel (* 21. září 1866)
• 14. srpna – Ernest Thompson Seton, americký ilustrátor, přírodovědec a spisovatel. Zakladatel woodcrafterského hnutí a do r. 1915 průkopník skautského hnutí v USA
• 4. září – Leon Rupnik, slovinský generál (* 10. srpna 1880)
• 12. října – Giuseppe Adami, italský libretista a dramatik (* 4. listopadu 1878)
• 15. října – zasebevraždil se Hermann Göring, říšský maršál a velitel letectva
• 16. října – popraveni na základě norimberského procesu:
  • Alfred Jodl – náčelník Operačního štábu Vrchního velitelství brané moci (OKW, Oberkommando der Wehrmacht)
  • Wilhelm Keitel – polní maršál a náčelník štábu vrchního velitelství
  • Ernst Kaltenbrunner – polní maršál a šéf bezpečnostní služby
  • Hans Frank – guvernér Polska
  • Wilhelm Frick – ministr vnitra a říšský protektor v Čechách a na Moravě
  • Joachim von Ribbentrop – říšský ministr zahraničních věcí
  • Alfred Rosenberg – ministr pro okupování východního území
  • Fritz Sauckel, německý nacista (* 27. října 1894)
  • Julius Streicher – majitel a vydavatel proti židovského listu
  • Arthur Seyss-Inquart – guvernér Rakouska a Nizozemský komisař
• Hendrik Adamson, esperantský spisovatel (* 1891)

[editovat] Hlavy států

• Československo - prezident Edvard Beneš
• Vatikán - papež Pius XII.
• Francie - prozatímní hlava státu Charles de Gaulle
• Čína - prezident Čankajšek
• Sovětský svaz
  • předseda prezídia Nejvyššího sovětu Michail Ivanovič Kalinin
  • předseda prezídia Nejvyššího sovětu Nikolaj Michajlovič Švernik
  • (de facto) generální tajemník KSSS Josif Vissarionovič Stalin
• USA - prezident Harry Truman

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

1946

Alfred Hitchcock v roce 1956

Sir Alfred Hitchcock [hičkok] (13. srpna 1899 – 29. dubna 1980) byl britský a americký filmový režisér a producent, který proslul jako mistr thrillerů a kriminálních příběhů s vysokou uměleckou hodnotou. Během své více než šedesátileté kariéry, která zahrnovala éru od němých filmů, přes vynález filmů mluvených až do doby barevných filmů, režíroval více než padesát filmů. Již během svého života patřil Hitchcock mezi nejúspěšnější a veřejností nejvíce uznávané světové režiséry a i nadále zůstává jedním z nejznámějších a nejpopulárnějších režisérů doby. Je proslulý svým expertním a bezkonkurenčním zvládnutím tempa a napětí děje ve všech svých filmech.

Hitchcock se narodil a byl vychováván v londýnském Leytonstone. Svou kariéru režiséra začal v Anglii v roce 1922, ale od roku 1939 pracoval převážně v USA. Roku 1956 také zažádal o americké občanství. Hitchcock žil se svou rodinou od roku 1940 do roku 1972 v Kalifornii. Zemřel v roce 1980 na ledvinové selhání.

Hitchcockovy filmy silně čerpají ze strachu a fantazie a jsou známy svým typickým humorem. Často zobrazují nevinné lidi za okolností, které jsou mimo jejich kontrolu nebo chápání. Jediným Hitchcockovým filmem, který získal Cenu Akademie (Oscar) za nejlepší film (Academy Award for Best Picture), byl film Rebeka (Rebecca), i když další čtyři filmy byly také nominovány. Avšak Hitchcock nikdy nevyhrál Cenu Akademie za nejlepší režii (Academy Award for Best Director). V roce 1967 mu byla udělena cena Irving G. Thalberg Memorial Award za celoživotní úspěch, ale nikdy nezískal Cenu Akademie za zásluhy (Academy Award of Merit). Během počátečních let své kariéry byl Hitchcock oblíben spíše u filmových diváků než u kritiků. Teprve v padesátých letech ve Francii kritici tzv. Nové vlny poprvé začali jeho filmy vnímat jako umělecká díla. Hitchcock byl jedním z prvních režisérů, na které aplikovali svou tzv. auteur theory, která zdůrazňuje uměleckou roli režiséra v procesu výroby filmu. Hitchcockovy inovace a představy ovlivnily a ovlivňují obrovské množství filmových tvůrců, producentů a herců.

[editovat] Životopis

[editovat] Dětství a mládí

Alfred Hitchcock se narodil 13. srpna 1899 v londýnském Leytonstone jako nejmladší ze tří dětí. Jeho rodiče byli William a Emma Hitchcockovi. Hitchcock navštěvoval katolickou Školu svatého Ignáce (St. Ignatius College) v Londýně.

Jeho matka ho často v případě, že se choval nevhodně, nutila stát hodiny v nohách její postele. Toto mu bylo inspirací pro postavu Normana Batese ve filmu Psycho.

Když Hitchcockovi bylo 14, jeho otec zemřel. V tomtéž roce Hitchcock opustil jezuity vedenou Školu svatého Ignáce, kterou v té době navštěvoval, aby mohl studovat školu strojírenství a navigace. Po ukončení studií se stal bankovním úředníkem a přivydělával si kreslením karikatur. Tímto svým koníčkem se dostal k filmu jako kreslíř titulků pro němé filmy.

[editovat] Předválečná kariéra v Anglii

V roce 1925 dostal šanci režírovat svůj první film s názvem Zahrada rozkoše (The Pleasure Garden). Neúspěch tohoto filmu mohl ohrozit jeho slibnou kariéru. Avšak v roce 1926 Hitchcock debutoval v žánru thrilleru. Film Příšerný host (The Lodger: A Story of the London Fog) byl úspěšný nejen komerčně, ale i u kritiků. Jako mnoho jeho raných děl, byl i tento film ovlivněn technikami expresionismu, které měl možnost z první ruky sledovat v Německu. Příšerný host je prvním skutečně „Hitchcockovským“ filmem. Následně po úspěchu Příšerného hosta, začal Hitchcock usilovat o vlastní propagaci v médiích a najal si publicistu, který měl za úkol upevnit jeho pověst coby jedné ze stoupajících hvězd britského filmového průmyslu.

Druhého prosince 1926 se oženil se svou asistentkou režie Almou Reville a v roce 1928 se jim narodila dcera Patricia. Alma byla Hitchcockovým nejbližším spolupracovníkem. Napsala také několik jeho scénářů a (ačkoli často nepotvrzeně) spolupracovala s ním na všech jeho filmech.

V roce 1929 začal pracovat na svém desátém filmu Její zpověď (Blackmail). Během procesu vzniku filmu se studio rozhodlo, že z něj udělá jeden z prvních britských zvukových filmů. Vrcholem filmu byla honička přes kopuli Britského muzea, což se později změnilo v Hitchcockovu tradici užívání známých pamětihodností jako pozadí pro napínavé scény.

Alfred Hitchcock má hvězdu na hollywoodském chodníku slávy.

[editovat] Filmografie

• 1976 – Rodinné spiknutí
• 1972 – Zběsilost
• 1969 – Topaz
• 1966 – Roztržená opona
• 1964 – Marnie
• 1963 – Ptáci
• 1962 – The Alfred Hitchcock Hour (TV seriál)
• 1960 – Psycho
• 1959 – Na sever severozápadní linkou
• 1959 – Startime (TV seriál)
• 1958 – Vertigo (Závrať)
• 1957 – Suspicion (TV seriál)
• 1956 – Muž, který věděl příliš mnoho
• 1956 – Nepravý muž
• 1955 – Chyťte zloděje
• 1955 – Potíže s Harrym
• 1954 – Okno do dvora
• 1954 – Vražda na objednávku
• 1953 – Zpovídám se
• 1951 – Cizinci ve vlaku
• 1950 – Hrůza na jevišti (Tréma)
• 1949 – Pod obratníkem Kozoroha
• 1948 – Provaz
• 1947 – Případ Paradineová
• 1946 – Pověstný muž
• 1945 – Rozdvojená duše
• 1944 – Záchranný člun
• 1944 – Bon Voyage
• 1944 – Aventure malgache
• 1943 – Ani stín podezření
• 1942 – Sabotér
• 1941 – Pan Smith s manželkou
• 1941 – Podezření
• 1940 – The House Across the Bay
• 1940 – Mrtvá a živá
• 1940 – Zahraniční dopisovatel
• 1939 – Hospoda Jamajka (Jamaika Inn)
• 1938 – The Lady Vanishes
• 1937 – Mladý a nezkušený
• 1936 – Sabotáž
• 1936 – Secret Agent
• 1936 – Třicet devět stupňů (The 39 Steps)
• 1934 – Muž, který věděl příliš mnoho
• 1933 – Waltzes from Vienna
• 1932 – Number Seventeen
• 1932 – Rich and Strange
• 1931 – Boj na nůž
• 1930 – An Elastic Affair
• 1930 – Juno a páv
• 1930 – Mary
• 1930 – Proces Mary Baringové
• 1930 – Radio revue
• 1929 – ...a neuveď nás v pokušení
• 1929 – Její zpověď
• 1929 – Sound Test for Blackmail
• 1928 – Farmářova žena
• 1928 – Rozmary bohaté ženy
• 1927 – Na šikmé ploše
• 1927 – Příšerný host
• 1927 – Světový šampion
• 1927 – Žena se špatnou pověstí
• 1926 – Skalní orel
• 1925 – Zahrada rozkoše (Bludiště lásky)
• 1923 – Always Tell Your Wife
• 1922 – Number 13

[editovat] Dokumentární

• 1945 – Watchtower Over Tomorrow
• 1929 – Sound Test for Blackmail

[editovat] Externí odkazy

• Alfred Hitchcock na Česko-Slovenské filmové databázi
• (anglicky)  Alfred Hitchcock na Internet Movie Database

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Alfred Hitchcock

Tento článek je příliš stručný nebo v něm chybí důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Bližší informace mohou být uvedeny na diskusní stránce.

Jean Simmonsová
Rodné jméno	Jean Merilyn Simmons
Narození	31. ledna 1929 Lower Holloway, Londýn,  Anglie
Úmrtí	22. ledna 2010 Santa Monica, Kalifornie,  USA
Aktivní roky	1944–2009
Manžel/ka	Stewart Granger (1950–1960 – rozvedeni, 1 dítě) Richard Brooks (1960–1977 – rozvedeni, 1 dítě)
Cena Emmy
Ptáci v trní (1983)
Zlatý glóbus
Frajeři a saze (1955)

Jean Simmonsová (31. ledna 1929 Crouch Hill, Londýn – 22. ledna 2010 Santa Monica, USA) byla britská herečka, držitelka Zlatého glóbu z roku 1955.

[editovat] Život

S herectvím začínala již ve 14 letech svého věku, nejprve hrála v britských filmech. Z nich patrně nejznámější byla filmová adaptace Shakespearova dramatu Hamlet z roku 1948, v níž hrála roli Ofélie, pro kterou získala svou první nominaci na Oscara.

Od roku 1952 přesídlila do Hollywoodu. V roce 1955 si zahrála a zapívala společně s Frankem Sinatrou ve filmu Frajeři a saze, za nějž získala Zlatý glóbus. V roce 1958 si zahrála učitelku v legendárním westernu Velká země po boku Gregory Pecka. V roce 1960 následoval snímek Spartakus, kde hrála s Kirkem Dougalesem, a film Elmer Ganty, kde si zahrála s Burtem Lancasterem. Za snímek The Happy Ending z roku 1969 získala druhou oscarovou nominaci.

Od počátku 70. let se věnovala více televizní a divadelní práci.

[editovat] Filmografie

• Sports Day (1944)
• Give us the Moon (1944)
• Mr. Emmanuel (1944)
• Kiss the Bride Goodbye (1945)
• Meet Sexton Blake (1945)
• The Way to the Stars (1945)
• Caesar and Cleopatra (1945)
• Great Expectations (1946)
• The Woman in the Hall (1947)
• Uncle Silas (1947)
• Black Narcissus (1947)
• Hungry Hill (1947)
• Hamlet (1948)
• The Blue Lagoon (1949)
• Adam and Evelyne (1949)
• So Long at the Fair (1950)
• Cage of Gold (1950)
• Trio (1950)
• The Clouded Yellow (1951)
• Angel Face (1952)
• Androcles and the Lion (1952)
• Young Bess (1953)
• Affair with a Stranger (1953)
• The Robe (1953)
• The Actress (1953)
• She Couldn’t Say No (1954) (též pod názvem Beautiful but Dangerous)
• Demetrius and the Gladiators (1954)
• The Egyptian (1954)
• A Bullet Is Waiting (1954)
• Désirée (1954)
• Footsteps in the Fog (1955)
• Guys and Dolls (1955)
• Hilda Crane (1956)
• This Could Be the Night (1957)
• Until They Sail (1957)
• Velká země (1958)
• Home Before Dark (1958)
• This Earth Is Mine (1959)
• Elmer Gantry (1960)
• Spartacus (1960)
• The Grass Is Greener (1960)
• All the Way Home (1963)
• Life at the Top (1965)
• Mister Buddwing (1966)
• Divorce American Style (1967)
• Rough Night in Jericho (1967)
• Heidi (1968)
• The Happy Ending (1969)
• Say Hello to Yesterday (1971)
• Mr. Sycamore (1975)
• Dominique (1978)
• Ptáci v trní (org. The Thorn Birds)(1983)
• Sever a Jih (org. North and South) (1985)
• North and South II (1986)
• The Dawning (1988)
• Going Undercover (1988)
• Great Expectations (1989)
• Star Trek: The Next Generation (1991)
• Dark Shadows (1991)
• They Do It with Mirrors (1991)
• How to Make an American Quilt (1995)
• Final Fantasy: The Spirits Within (2001) (komentář)
• Jean Simmons: Rose of England (2004) (dokument)
• Howl’s Moving Castle (2004) (komentář)
• Through the Moebius Strip (2005)

[editovat] Externí odkazy

Projekt Wikicitáty obsahuje sbírku citátů v angličtině k tématu

Jean Simmonsová

• Jean Simmonsová na Česko-Slovenské filmové databázi
• Jean Simmonsová na Kinoboxu
• Jean Simmonsová na Filmové databázi
• (anglicky)  Jean Simmonsová na Internet Movie Database
• (německy) Biografie

Tento článek je příliš stručný nebo v něm chybí důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.

Louis Jordan
foto: William P. Gottlieb
Základní informace
Narození	8. července 1908 Brinkley, Arkansas, USA
Původ	Brinkley, Arkansas
Úmrtí	4. února 1975 (66 let) Los Angeles, Kalifornie, USA
Žánry	Jump blues, Jazz, Blues, Comedy rock, Rhythm and blues
Vydavatel	Decca, Mercury

Louis Jordan (8. července 1908 - 4. února 1975) byl americký jazzový, bluesový a rhythm and bluesový hudebník a skladatel. V roce 2009 jej časopis Rolling Stone ohodnotil číslem #59 do svého seznamu.^[1] Měl přezdívku "The King of the Jukebox". Patři mezi rock and rollové inovátory, společně se svou kapelou Tympany Five. Mezi jeho hity patří například "Caldonia", "What's the Use of Getting Sober (When You Gonna Get Drunk Again)", "Is You Is or Is You Ain't My Baby", "Choo Choo Ch'Boogie" či "Let The Good Times Roll".

[editovat] Externí odkazy

• LouisJordan.com

[editovat] Reference

1. ↑ 100 Greatest Artists of All Time

Tento článek je příliš stručný nebo v něm chybí důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.